Píšu. A píšu ráda.
Doufám, že mě budete stejně rádi číst.
A snad vás i trochu inspiruju k zamyšlení.
Je to můj způsob, jak přispět k tomu, aby byl svět o něco málo lepší..
9.12. 2021
A co jsem čekala?
Jste snílci? Napadají vás při každém podnětu spousty příběhů v tolika různých variantách? Dokonce i snění nám může sloužit v praktickém životě ;)
7.12. 2021
Bez – moc
A najednou je tu - ten bod, který tak dobře pocitově znám. Vím, že nejsem moc vyčerpaná, a že mi byl ukázán právě proto, abych si ho mohla osahat, prozkoumat, pochopit. Je to bod vnitřního zlomu. Bod, ve kterém se můžu rozhodnout, jestli se poddám bez-moci nebo zůstanu v kontaktu sama se sebou.
6.12. 2021
Vše přikryté bílou peřinou
Minulý týden jsme si mohli užít první sníh. Konečně! Dřív jsem mívala takovou divokou, jásavou radost. Nutila mě běhat, zkusit se koulovat, uválet aspoň malého sněhuláka a taky ten sníh hned ochutnat. Dnes už to bývá jiné. Napadne první sníh a já stojím a obdivuju. Obdivuju, jak je najednou všechno krásné, pohádkové a čisté. Vnímám tu jiskřivost, užívám si...
5.12. 2021
Sváteční den
Dnes se opět kumuluje několik svátečních příležitostí. Užijme si je! Za fotku děkuji Janě Šťastné.
4.12. 2021
Tma – místo, ze kterého se rodí Světlo
Dnešní den je o tmě a Světle, které nám Vesmír posílá. Báseň je staršího data a je věnovaná Ernestínce.
