Orientace v čase i prostoru
Je extrémně důležité vždy vědět, kde se právě nacházíme - a odkud se na věc díváme, případně, kde je ta věc, na kterou se díváme. Mně k tomu slouží především dva jednoduché nástroje - rastrování a načítání - měření na principu kineziologie. První umožňuje poznat, zda je ta věc opravdu moje, cizí, či minulá a dle toho s ní následně pracovat. Druhý je jednoduchým testem na běžnou orientaci v každodennosti a lze si ho upravit tak, jak zrovna situace vyžaduje.
Efektivně proměňovat a pracovat lze hlavně s našimi vlastními koncepty, pouze k těm máme klíč. Cizí a minulé vracíme tam, kam patří 🙂
zákon zachování energie
Jistě jste o něm slyšeli. Stejně tak, jako funguje ve fyzice, funguje i v energetickém světě. Vždy měníme něco za něco.
Takže pokud ze svého energetického systému odesílám něco, co tam nepatří, co jsem tam vpustila, zároveň se hned dívám, kde je to mé, co s tím souvisí a to si beru zpět. Ošetřuji tedy prostor, aby se do něj vrátilo to, co má.
To se nevylučuje s tím, že je možné navyšovat energetickou kapacitu, to ovšem pouze z našeho vnitřního zdroje 🙂
Mnohdy jsme velmi, velmi překvapeni tím, jak to vlastně v systému máme.
Začátek a konec + hranice
Každý proces, situaci, setkání, atd. je dobré vědomě začít a vědomě ukončit. Energetické ukončení a uzavření je pro mě nezbytností. Pokud to neděláme, jednotlivé neukončené věci se nabalují, táhneme je s sebou, často nevědomky - a tím pádem jsme více unavení, zmatení, zatížení.
Vnímat a pracovat s hranicemi svých jednotlivých systémů k tomu patří - a proměna jejich vnímání je jedna z nejkrásnějších věcí, kterou ve své práci potkávám.
Práce s vnitřními částmi + dosycení
Vycházím především z technik podstatování Nory Jadrné, dále pracuji s přesvědčeními, a personalizací našich vnitřních částí. A důležitým prvkem, na který se zaměřuji, je jejich dosycení.
Hodně těch částí se objevuje v symbolech - takže pracuji se schématem vizualizace (co se objeví), konkretizace (co to v mém životě přesně znamená), následné výměny či transformace - a nakonec realizace (ukotvení ve hmotě a životě).
přijetí a uznání toho, co je
Vždy vycházím ze základního předpokladu, že nic není špatně. Vše má své místo, svůj důvod, svůj příběh - zbývá jen to uznat. To uznání a respekt následně mnohdy vedou k posunu, k proměně.
ukotvení do těla - a do každodennosti
Veškeré poznání a informace jsou nám k ničemu, pokud je neprocítíme v těle a neukotvíme je tak ve hmotě, a pokud je neaplikujeme v každodenním životě. Proto si z mých sezení vždy odnesete konkrétní činnost, předmět, úkol, kterým změnu ukotvíte.
